DOX, centrum současného umění 8. 4. – 5. 5. 2013, Ivan Komárek: Zákresky (vizuální knihy 1998 – 2012) v cyklu Polička/Shelf
Projekt Polička/Shelf archivní knihovny v Centru současného umění DOX představuje autory zabývající se knihou jako jedinečným výrazovým prostředkem. Vystavené autorské knihy si návštěvníci mohou volně prohlédnout, pročíst, prolistovat. Ivan Komárek zde v rámci tohoto projektu vystavuje od 4. dubna do 5. května šest kreslených autorských knih vzniklých v rozmezí let 1998 – 2013. Kurátorky projektu jsou Lucie Rohanová a Barbora Špičáková
DOX, Poupětova 793/1, 17000 Praha 7
- Buddhův záčrtník, 1998, 28 kreseb, 27 listů, 16 x 20 cm, ruční papír (Sanu-babu)
- Žena svatá, 2000, 134 stran, 3 kapitoly (černá, hnědá, červená), 16 x 21 cm
- Zuzanky kniha, 2000, 38 stran, 15 x 11 cm, ruční papír (Sanu-babu)
- Vzorník, 2003, 226 kreseb na vzorníku barev, 7 x 21 cm
- Podporujeme knihovnu, 27 kreseb, 60 stran, 10,5 x 15 cm, papírový blok
- Akta, 2012, 228 stran, 21 x 33 cm, historický hadrový papír vyřazený z archivu, svázáno, plastový přebal
Plexi v interiéru
Rodinný dům – dvě realizace z barevných prořezávaných plexisklových desek 3 x 2,5 m a 4 x 4 m.
V otevřené venkovní kuchyni bylo instalováno dílo z laserem prořezávaného plechu, vytvořené podle kresebného návrhu.
Koláže 2013
Série 200 koláží vznikla na počátku letošního roku. Materiálem jsou barevné papíry, průhledné fólie a vzorníky tapet. Rozměr: 42 x 65 cm.
Kniha Akta
Akta, 2012, 228 stran, 21 x 33 cm, historický hadrový papír vyřazený z archivu, svázáno, plastový přebal
Výstava v Českém centru, Milano, Itálie
Výstava v Českém centru má název Maratónci (Maratoneti). Tento titul odkazuje k hlavním exponátům, jimiž je kolekce šestnácti figur z papírového sendviče, představujících běžící postavy v životní velikosti. Ivan Komárek se inspiroval přímo při pobytu v řecké Olympii, místě, které oslavovalo krásu těla i ducha. Vytvořil sochy, které jsou nejen poctou olympijské tradici, ale zároveň odkazují i na téma, jímž se celou svoji uměleckou tvorbu zabývá – je jím zobrazení lidského těla. Zároveň mu maraton symbolizuje i dlouhou, kontinuální a nesnadnou cestu, kterou je nutné projít k dosažení cíle, ať je to ve sportu či v uměleckém nebo jakémkoli jiném lidském úsilí.
Pro tvorbu Ivana Komárka jsou základním kamenem kresby. Vznikají spontánně, každodenně, rychlou precizní linkou zachycují okamžité nápady. Často jsou podkladem pro další dílo, předlohou pro grafiku nebo obraz, jsou však i samostatným artefaktem, který vypovídá o šíři témat v Komárkově tvorbě i o jeho výtvarné bravuře. Ústřední téma je lidská figura v prostoru, vztah ženy a muže, vzájemné odvěké jiskření mezi dvěma póly. Pro výstavu Ivan Komárek vybral 72 kreseb z několika posledních let.
Vystavenou kolekci doplňují drobné objekty z polystyrénu, plexiskla a obalové papíroviny. Ty ukazují, že ke Komárkově tvorbě patří i hravost, fantazie a také záliba v neobvyklých materiálech.Tato drobná díla jsou nedílnou součástí Komárkovy tvorby, mají jeho rukopis, lehkost a přesvědčivost, a ukazují šíři představivosti a nápaditosti, která je k výjimečnému umění potřebná.
Adresa, Via G. B. Morgagni 20, Milano
Vernisáž 4. prosince 2012 v 19.00, výstava je otevřena od 5. prosince 2012 do 4. ledna 2013
- Pondělí, středa, pátek od 9 do 18 hodin
- Úterý a čtvrtek od 9 do 19 hodin
- Zavřeno o svátcích 25., 26. a 31. prosince
Milano
Malba na plátně (2007 – 2010)
Po období experimentování s různorodými materiály a podklady jsem se v roce 2007 vrátil k tradiční malbě na plátně. Zvolil jsem stejný formát 105 × 145 cm jako v počátcích své tvorby. Pro mne se tím symbolicky uzavřel kruh a skončila jedna etapa mé práce. Tato série není tematicky zaměřená, vychází z kreseb, které se během let nastřádaly. Kresby si třídím a náměty si vybírám se záměrem, aby obrazy, které vznikají, tvořily soubor, jenž je vyvážený a přitom různorodý a navzájem se podporuje. Oproti počáteční tvorbě nejsou obrazy dějově přehuštěné, jsou jednodušší, přehlednější. Rukopis jistější, barvy jasnější, tóny čistší. Malbu na plátně považuji za nejtěžší uměleckou disciplínu. Mám před očima tisíce skvělých obrazů, které již byly v dějinách umění vytvořeny. Najít si v této konkurenci své místo je tak těžké.
Proškrabávané obrazy (2006 – 2010)
Jsem kreslíř a linie je pro mne charakteristická. V sérii proškrabávaných obrazů jsem naplno využil schopnost plynulou zjednodušenou stylizovanou linkou vyjádřit příběh. Proškrabávaná linka má své osobité kouzlo, to jsem poznal při práci v keramické dílně, kde jsem do měkkého povrchu hlíny ryl kresbu na vázy nebo mísy. Na plátně jsem si upravenou sádrou vytvořil podobnou měkkou vrstvu, do níž jsem rychle, než sádra ztvrdla, vyryl kompozici. Po zaschnutí jsem sádrový povrch pomaloval akrylovými barvami. Během práce na tomto cyklu jsem zkoušel i akrylátové tmely. Vždy jsem se vyhýbal malým formátům, ale u této techniky je menší rozměr plátna výhodou. Při způsobu práce, kdy má vyniknout hlavně chutnost linky, je podíl malby menší. Pokud jsem se snažil dílo promalovat, vytratila se lehkost a obraz nevyzněl. K technice škrábané linky jsem se vrátil v roce 2009 a pro rytou vrstvu zvolil jiný materiál – akrylátovou probarvenou pastu Denascoat.
Černá série (2001 – 2004)
Impulzem k cyklu Černá série byla nabídka vystavovat v Ostravě. Při vyslovení jména tohoto města, které má jistě velkou kulturní tradici, jsem se nicméně nemohl zbavit asociace přívlastku „černá“. V té době jsem zrovna stavěl ateliér a na zemi ležela střešní lepenka IPA, na jejímž černém povrchu zanechaly boty řemeslníků bílé otisky. Černý asfaltový materiál se mi k Ostravě tak nějak hodil, navíc se ukázalo, že má jako podklad pod malbu mnoho zajímavých a zvláštních vlastností. Udělal jsem si několik barevných zkoušek a podklad překvapivě spolupracoval. Záměrně jsem maloval průmyslovými barvami, jako jsou třeba podkladové barvy na kov, stříbřenka, latex nebo Balakryl. V první vlně jsem vytvořil sérii o rozměrech 70 × 100 cm. Výstava proběhla a po ní jsem dostal nabídku na další, a to opět v Ostravě, v Domě umění. Pro tuto výstavu jsem formát zvětšil na 100 × 125 cm.
