Sochy

Modelování je velmi lákavé. Trojrozměrné dílo je oproti dvourozměrné malbě či kresbě hmatatelné, reálné. Možná není náhoda, že na škole mi byli blízcí více sochaři, s nimiž jsem se mnoho let zabýval restaurováním plastik. Tam jsou základy pro vlastní sochařskou tvorbu. I do mé malířské práce se formou reliéfů dostaly plastické artefakty. Jako první samostatné figury v prostoru, odlité do epoxidu, vznikly Protivy, poté objekt Zvěstování a obří lidské srdce, které je dnes ve dvoraně pražské nemocnice IKEM. Při práci v tradiční pražské keramické dílně Na Kampě jsem kromě maleb na mísách, vázách a dlaždicích vytvářel drobné užitkové plastiky nebo větší glazované plastiky ženských figur. Tam jsem vytvořil i dvě velké reliéfní hlavy nebo emblémy na fasádu a svoji největší realizaci s keramikem Františkem Švancarem – přes dva metry vysoké karyatidy Muž a Žena pro soukromou vilu u Prahy. Modelování cítím čas od času jako potřebu a oživení malířské práce.